Vysněné zrození

    Pořád mám pocit, že to byl jen sen... že se vzbudím a tyhle fotky nebudou. Ale ony tu pořád jsou... a je v nich všechno! Takhle vypadá láska... Františku, vítej! 

   Byla jsem tam. V té poslední vteřině, kdy už jsi na konci všech sil, všechno přestane existovat a dotkneš se vlastní duše. Část tebe umře a pak se celý svět zastaví, aby udělal místo novému životu. Tady a teď. Nekonečná exploze lásky. Cítila jsem to u porodu obou mých dcer a bylo mi obrovskou ctí být svědkem jemného , překrásného zrození Františka a fotit Bohyni ve své síle. František vyplul do maminčiny náruče tichý, klidný, spící. Prvních několik minut vůbec nepostřehl, že už se narodil.... čistá esence zrození . Doma. V kruhu nejbližších.

   Eliško, děkuju Tobě i Tvé rodině za důvěru, děkuju, že jsem mohla být svědkem zázraku! Slovy se to těžko popisuje... Posvátnou atmosféru jsem se snažila nerušit ani cvakáním závěrky. Cítím neskutečnou pokoru a vděčnost! 

     Přeji každé ženě, ať rodí přesně tak, aby se z ní stala Matka, ještě silnější, než byla před porodem. Aby se sama zrodila znova do nového života.